Moře mezi Havají, Japonskem a západním pobřežím Spojených států skrývá jedno čím dál větší tajemství. Je jím zvětšující se tichomořská odpadková skvrna. Je velká jako čtyři Německa a skládá se převážně z malých kusů odpadků nebo takzvaných mikroplastů. Právě ty mohou za změnu barvy vody.
Žena ležela na boku, v náručí držela novorozené dítě a jejich tváře směřovaly k sobě. Takový pohřeb odkryli archeologové při výzkumu na trase budoucího obchvatu Brandýsa nad Labem. Žena a dítě mohly zemřít při porodu nebo krátce po něm. Hrob pochází ze starší doby bronzové a je přibližně 4300 let starý.
Dosud neznámých 70 metrů jeskyně Bartošova pec v Českém ráji nedaleko Frýdštejnu objevili speleologové. Během čtrnáctidenního výzkumu se dostali hlouběji než kdy dříve. Zdokumentovaných je tak přes 300 metrů. Našli tam třeba stopy po hnízdění vyder.
Věčné chemikálie našli vědci téměř ve všech analyzovaných vzorcích z povodí Ohře. U dravých ryb zkoumali také rtuť. Například ve vzorku sumce ze Skalky naměřili 2,35 miligramu na kilogram. „Ve chvíli, kdy tu rybu jíte, tak vám chutná, je to dobrý oběd, ale o tom, že se ve vás kumuluje rtuť a další toxické látky, to v tu chvíli nevidíte,“ říká hydrobioložka Ivana Vejříková z Akademie věd.
Archeologové při výzkumu v trase budoucího obchvatu Brandýsa nad Labem u Prahy odkryli pohřebiště ze starší doby bronzové s hrobem ženy a novorozence. Pohřebiště podle předběžných závěrů pochází z období kolem roku 2300 před naším letopočtem.
Do francouzského Versailles se sjeli metrologové (pozor, neplést s meteorology) z celého světa. Odhlasovali si, že se světový čas zcela odřízne od nevyzpytatelné rotace naší planety. Skoro nikdo si toho nejspíš nevšimne.
Roztržitý řidič nákladního vozu přepravujícího teleskopický manipulátor před vjezdem na dálnici na předměstí Bangkoku špatně odhadl výšku nákladu a ramenem zařízení narazil do portálového dopravního značení. Kovová konstrukce s cedulemi se zřítila dolů a zablokovala všechny jízdní pruhy.
V souvislosti se čtvrteční celostátní výzvou ke stávce bude ve Francii nasazeno 70 tisíc policistů a četníků. Ministr vnitra varuje, že v případě pokusu o násilí bude reakce složek mimořádně rázná.
Nad našimi hlavami existuje neviditelná hranice, která měla před nebezpečnými částicemi chránit oblast blíže k Zemi. Vědci jí dokonce říkali neproniknutelná. Jenže při mimořádné sluneční bouři se v jejím nitru odehrálo cosi, s čím dosavadní představy nepočítaly. Japonská družice zachytila změnu, která může ovlivnit bezpečnost satelitů, navigace i budoucích kosmických misí. Co přesně se tam stalo?
Další doba ledová možná začala už před dvěma tisíci lety. Vědci zjistili, že se v kanadské Arktidě po dlouhém období ústupu začal znovu rozrůstat pozůstatek obrovského ledovcového štítu. Tento přirozený proces však v minulém století zvrátilo oteplování způsobené lidskou činností.
Téměř 22 let pomáhala vědcům odhalovat nejmohutnější exploze ve vesmíru. Nyní se její mimořádně úspěšná mise definitivně chýlí ke konci. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) očekává, že observatoř Swift vstoupí tuto středu do zemské atmosféry, kde z větší části shoří. Pokus o její záchranu, který měl prodloužit její životnost o několik dalších let, totiž skončil neúspěchem.
Do památníku dárcům těl uložili zaměstnanci správy Ústředního hřbitova v Brně tento týden první ostatky. Památník nechala loni vybudovat Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Pozůstatky dobrovolných dárců totiž slouží pro vědu, výzkum a výuku mladých mediků.
Nejbohatší člověk planety Elon Musk dal před americkými volbami do Kongresu na podporu republikánů kolem 445 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč). V reakci na jejich jasnou porážku na síti X napsal, že zřejmě tentokrát nefungovaly jeho vesmírné lasery pro zasahování do voleb.
Co se stane s dešťovou vodou, když ji místo kanalizace zachytí nádrž nebo ji vsákne zahrada? Dokáže zelená střecha ochladit rozpálenou budovu? A vyplatí se kombinovat solární panely, větrnou turbínu a baterii? Odpovědi na podobné otázky budou v reálném provozu hledat vědci v novém Envirocentru v Chodově.
Devět lidí vyrazilo na cestu, která měla trvat sotva hodinu. Pak přišla bouře, šestimetrový člun zmizel v otevřeném Pacifiku a po posádce pátrali záchranáři. Po deseti dnech ale americká pobřežní stráž akci vzdala. Rodiny ztratily naději, že své blízké ještě uvidí. Po téměř třech měsících se na odlehlém ostrově v Kiribati objevilo pět z nich. Čtyři další lidé stále chybějí.
Obyvatelé České Lípy si mohli před Dušičkami všimnout, že na konci října prováděli historici z polského Institutu národní paměti výzkum na městském hřbitově. Hledali na něm pozůstatky třech vojáků polské Zemské armády z druhé světové války. Jeden z nich totiž zemřel při překračování hranice v roce 1945, další dva pak v roce 1946 zemřeli v českolipském vězení.